TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Pondělí 29.4. Robert

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

>		Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Až...
Autor: angilek (Občasný) - publikováno 21.9.2001 (00:45:29)

Zbrojíš proti naději, každý tvůj dotek je smrtící ranou
Máš srdce zbabělce a tvoje oči slzet nepřestanou
Dokud nepochopíš, že nemá duši ani tělo bohyně
Dokud tvůj chtíč bude mě houpat na klíně.

Až odsoudí mě za lásku a za víru v tebe
černé taláry bez tváře
Až zavřou mě mezi holé stěny počmárané minulostí
Až ty budeš mít svobodu
mě považovat budou za lháře
Pak obejme mě naděje a meze posunou se do krajností….

Poznámky k tomuto příspěvku

DeadKennedys (Občasný) - 21.9.2001 > Sakra...právě jsem se vrátil od pivka :o) Je 03:15.Něco se mi líbí,něco míň.Radši to shrnu zítra :o)

		<reagovat

DeadKennedys (Občasný) - 21.9.2001 > Čtu to poprvý,čtu to po druhý,po třetí...a pořád mě nenapadá žádnej fundovanej komentář :o) Dokonce ani zhodnocení dle stupnice 1-5.Prostě se mi to pouze líbí...tak by to asi mělo bejt...pocit..

		<reagovat

Martin (Stálý,Redaktor) - 27.9.2001 > V druhé sloce ta ztráta rýmu nepůsobí ani rušivě, hezky od srdce naspaná básnička...		Body: 5

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + pět ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game